Jean-Jacques Rousseau

5. prosince 2005 v 13:00 | Tereza Tomášová
Moje prezentace je na téma J.J Rousseau. Byl jedním z nejradikálnějších a nejrevolučnějších myslitelů 18. století. Jeho dílo ovlivnilo Velkou francouzskou revoluci i následující vývoj kolektivistických teorií. Podstatou jeho učení bylo, že lidé se rodí dobří a kazí se teprve vinou společnosti.Volal po návratu k přírodě a k lidské přirozenosti, kterou spatřoval v absenci novodobých dějin, jež člověka uvrhly do okovů konvencí a nesmyslných řádů.

Život a smrt

Narodil se roku 1712 v Ženevě. Matka zemřela devět dní po jeho narození. Vyrůstal u svého bratra a sestry, jako sedmiletý prý přečetl skoro celou knihovnu a vyústilo u něj pevné přesvědčení, že proti bezpráví a křivdám se musí bojovat.
Otec ho poslal na výchovu k pastorovi a dále se učil u ryteckého mistra. Neshody s mistrem z něj učinili plachého mladíka, který se vyhýbal lidem a byl nejraději o samotě.
Odtud tedy Jean-Jacques ve věku šestnácti let odešel a začal se starat sám o sebe.
Pobýval na různých místech a vyzkoušel různá zaměstnání. Stal se třeba intendantem paní de Warens a ona jeho milenkou. U ní v roce 1739 napsal svou první knihu: Sad paní baronky de Warens.
V Paříži se v roce 1741 seznámil s Denisem Diderotem a Madame d'Épinay. Působil také jako tajemník francouzského velvyslance v Benátkách, o jejichž republikánském zřízení často psal ve své další práci. Po návratu do Paříže žil s negramotnou švadlenou Thérèse Lavasseurovou, s níž měl pět dětí.
V roce 1750 se zúčastnil soutěže Dijónské akademie o nejlepší filosofické pojednání. Se svou Rozpravou o vědách a umění, kde rozvedl myšlenku, že pokrok je synonymem zkaženosti, vyhrál první cenu a značně se proslavil. V roce 1755 do jiné soutěže Dijonské akademie zaslal Rozpravu o původu nerovnosti mezi lidmi, jež se setkala s nelibostí francouzské vlády. Soutěž sice nevyhrál, ale práce mu přinesla ještě větší věhlas.
Pedagogické dílo Emil aneb O výchově (1762), kritizující náboženství, bylo odsouzeno pařížským parlamentem a zakázáno i v Ženevě; Rousseau byl nucen uprchnout, pobýval také v Anglii u Davida Huma. Ke sklonku života dokončil své autobiografické dílo Vyznání a doplnil jej o Sny samotářského chodce.

Rozprava o původu nerovností mezi lidmi

Mezi jeho hlavní politická díla patří Rozprava o původu nerovností mezi lidmi a o Společenské smlouvě. Tyto knihy značně ovlivnili myšlení v 18. století.

V té první knize se snaží tedy odpovědět na otázku jaké jsou nerovnosti mezi lidmi? Za první pramen nerovnosti považuje to, že se jedni zdokonalili, jedni zůstali primitivní.

Říká, že pokud člověk žil v přirozeném stavu, žil šťastně a počátkem všeho zla se stalo soukromé vlastnictví. Tedy první člověk, který někam přišel, obsadil část pozemku, prohlásil: ,,Tohle je mé" a našel dost prostoduchých lidí, kteří mu to uvěřili, byl skutečným zakladatelem občanské společnosti. Tak vznikla společenská nerovnost, která není narozdíl od tělesné přirozená. Člověk je zlý, ale od přirozenosti dobrý-člověk má to zlo, které si sám dal. Tím se liší od jiných filosofů, kteří říkali, že člověk je ve své přirozenosti dobrý.
Člověka zkazilo postavení, pokrok a znalosti. Společnost vede lidi k tomu, aby se nenáviděli.
Tajné srdce každého civilizovaného člověka jde po blahobytu, aby si ho nahrabal, všechny zabije, aby se stal pánem světa. Tím tedy kritizuje společnost a přepych.
Říká:,,Což je třeba společnost zničit, zrušit rozdíl mezi tvým a mým a vrátit se k životu v lesích mezi medvědy?"
Znalost smrti a její hrůzy je jedním z prvních zisků, kterého člověk dosáhl tím, že se vzdálil od svého zvířecího stavu.
Se vznikem majetku vznikl stát, a to na určitém stupni vývoje lidstva, je to dohoda, akt lidí. Spojili se, aby chránili proti nátlaku slabé, drželi na uzdě ctižádostivé, a aby bylo každému zajištěno to, co mu patří- ustanovily se zákony práva a míru, kterým se každý musí podrobit- spojme naše zájmy ve svrchovanou moc, která by ochraňovala všechny členy společnosti a udržovala nás ve věčné shodě.

Stát má však spíše ochraňovat majetek bohatých, vznikl tedy jako důsledek společenské nerovnosti-z ní také vznikl despotismus vláda jednotlivce- tady se zase všichni stávají rovnými, když jsou poddáni někomu jinému a nic neznamenají.

Říká, že povstání, které by zahubilo nebo sesadilo tohoto jedince je činem stejně spravedlivým jako když on mohl volně nakládat s majetky a životy poddaných- jen násilí ho udržovalo a jen násilí ho svrhává.
Lidé si volí vládce na to, aby je ochránili, nikoliv podmanili, a uvrhli znovu do otroctví!
Tyranie- dává tomu jednomu vše, druhému nic, proč by si ji lidi volili, když se tíhne ke škodě toho, kdo se zavazuje.
Lidé se vzdávají části své svobody, aby získali jinou svobodu. Nikdo tedy nemůže prodat svou svobodu do té míry, aby se dobrovolně podrobil mocnosti , která s ním jedná podle své libosti
Mezi jeho další myšlenky patří to, že majetek má být v soukromém vlastnictví- základ občanské společnosti,lidová vláda musí sledovat obecnou vůli a řídit se jí a že musíme ochraňovat chudého před tyranií bohatého. Rousseau neútočí proti majetku, ale proti jeho hromadění.

O společenské smlouvě

Člověk se narodil jako svobodný, ale všude je v okovech
Člověk, který není svobodný, může jho setřást, a nabude své svobody stejným právem, kterým mu byla uloupena
O společenské smlouvě- Přirozený stav u lidí nemůže dále trvat, protože lidé dospěli ve vývoji tak daleko, že už déle nemůžou vyvinout tolik síly,aby překonali překážky, které znemožňují aby se v tomto stavu udrželi- lidé tedy musí změnit svůj způsob života, neboť by jinak zahynuli- chtějí nalézt takovou formu sdružení, které by společnou silou bránilo a ochraňovalo osobu a majetek každého člena, v němž by však každý poslouchal jen sebe samého, i když se sloučí se všemi, a zůstal svobodným jako dříve.
- každý člen společnosti dává svou osobu a všechna svá práva ve prospěch celého společenství - podmínka je pro všechny stejná, tedy co nejlepší
- každý člen dává svou osobu a všechnu moc pod nejvyšší řízení obecné vůle a každý je také přijímán jako neoddělitelná část celku
-člověk získává náhradu za vše co ztrácí, a více síly k tomu, aby si uchoval to, co má
O suverénu
Suverén je tvořen jednotlivci nemá tedy opačný zájem než oni, je tedy nemožné, aby těleso chtělo škodit sobě samému
Státní těleso má sílu, donutit každého, oby se podřídil obecné vůli- každý je nucen být svobodný
Může se obecná vůle mýlit?
Obecná vůle je vždy správná a směřuje k obecnému užitku, ale uvažování lidu není vždy stejně správné- vždy chceme své blaho, ale někdy ho nevidíme
Špatné je však, když se kují pikle, když se tvoří dílčí celky na úkor celku
Chceme li dospět k správnému vyjádření obecné vůle, nesmí být ve státě dílčích společností a každý občan musí vyslovovat své mínění jen podle sebe
O zákonu
Všechna spravedlnost pochází od boha, kdybychom jí dovedli z této výše přijímat, nepotřebovali bychom ani vlády, ani zákonů
Zákony jsou mezi lidmi marné, chybí li sankce
Zákony jsou jen zaznamenáním našich vůlí
O národu
Chtít odstranit jednou zakořeněné a ustálené zvyky a předsudky je nebezpečným a marným záměrem
Tytéž zákony nemohou vyhovovat tolika různým národům, které mají rozličné mravy, žijí v různém podnebí a nemohou snést stejnou formu vlády
O vládě vůbec
Čím více se stát zvětšuje, tím více se zmenšuje svoboda- hlas snížený o stotisícinu, bude mít desetkrát méně vlivu- aby vláda byla dobrá musí být tím silnější, čím je národ početnější
O demokracii
Pravá demokracie nikdy nebude existovat- nemůže velký počet vládnout a malý počet být ovládán
Žádná vláda nepodléhá tolik zmatkům a válkám jako demokracie-
Demokraticky by si mohl vládnout jen národ bohů. Vláda tak dokonalá se nehodí pro lidi-

Rousseauovo dílo vyvolávala v lidech různé pocity, ale kdo si tyto knihy přečetl, tak chtěl jít bojovat proti své vládě. 11let po jeho smrti vtrhli lidé na barikády a začala revoluce. Rousseau se stal jejich duchovním otcem a revolucionáři se na něj často odvolávají.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 BloodyHouse BloodyHouse | E-mail | Web | 30. prosince 2005 v 23:18 | Reagovat

Tak tohle je pekna picovina. Vypada to jako vyplod zakyne zvlastni skoly, ktera byla omylem zapojena do programu Internet do skol.  To si rikate vysoka skola?  V tom pripade jsem cinskej papez...

2 Miška Miška | 25. března 2006 v 18:26 | Reagovat

docela to ujde akorát by tam mohly být trochu rozepsané díla

3 Marek Marek | E-mail | 22. dubna 2006 v 22:01 | Reagovat

Pokud mohu soudit, citace z knihy O původu nerovnosti mezi lidmi jsou zkreslené a Rousseauovi názory podány značně volně. ..

4 fresa fresa | 11. června 2007 v 17:57 | Reagovat

přesně tak, velmi nepřesné! Zdá se, že autorka značně nepochopila Rousseaovo dílo a proto bych radila všem, ať si raději najdou jiný, kvalitnější zdroj... škoda času to číst :)

5 kryndy kryndy | 15. září 2008 v 21:52 | Reagovat

Tak trochu bulvár, ne? Soukromej život převažuje nad jeho činy.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama