Andrew Heywood: Politické ideologie

22. března 2006 v 22:50 | Lenka Pavelková
1. ročník, IPS FSV UK, akademický rok 2005/2006, 22. 3. 2006
Referát ke kurzu PB214, Seminář k politologii II (Mgr. Jan Jüptner/ PhDr. Tomáš Lebeda)
Andrew Heywood definuje politické ideologie, které začaly vznikat během 19. století, jako určité světonázorové systémy pomáhající jedinci poznat a vysvětlit svět a jeho fungování. Tyto soubory, které bezpochyby tvoří základ politického jednání, jsou pro každého více či méně přitažlivé, ale v podstatě nelze dokázat jejich pravdivost či nepravdivost, i třeba tvrzení, že všichni lidé jsou vybaveni právy, se nedá nijak jednoznačně potvrdit, protože nemůžeme předložit jednoznačný důkaz, proč by tomu tak mělo být. Zároveň se ale velmi těžko vyhneme vlivu ideologií, protože s ideologiemi se setkáváme a můžeme s nimi souhlasit i nesouhlasit, ale vždy nás nějakým způsobem ovlivňují.

Ovšem podle Heywooda ne všichni političtí teoretici přijali význam ideologií - někteří totiž tvrdí, že politika je jen prostým bojem o moc. V takovém případě by ale ideologie byly pouhými maškarádami. Někteří marxisté například tvrdí, že ideologie mají materiální základ a jsou jen odrazem zájmu určitých tříd a jako takové mají pouze malý význam. Naopak John Maynard Keynes tvrdil, že svět běží jen podle idejí ekonomů a politických filosofů, protože lidé vždy jen v praxi uskutečňují nějakou ideologii. I na samotný pojem ideologie tedy existuje mnoho rozličných názorů.
Podle Heywooda jsou politické ideologie důležité a rozhodně nejsou jen obrazem myšlenek a osobních zájmů některých jedinců. Vznikají z konkrétních situací (historických a sociálních okolností) a mají své více či méně konkrétní cíle. Především ale jsou základem politického jednání, inspirují a vedou politické kroky a rozhodnutí. A proto je třeba brát je v úvahu, stejně jako historické a sociální okolnosti konkrétní situace, kterou se zabýváme. Jednání jedinců a politický život totiž ideologie ovlivňují tím, že poskytují stanovisko z něhož lze poznávat a vysvětlovat svět. Každý vidí svět skrz určité názory a představy a každý se vědomě či nevědomě hlásí k určitému souboru hodnot; ty pak přirozeně řídí jeho chování.
Ideologie je nejčastěji systém propojených idejí a myšlenek týkajících se fungování státu. Někdy jsou ale různé nápady jen poskládány vedle sebe a postrádají vnitřní souvislost (fašismus). Navíc jsou ideologie zřídka jednoznačné - většinou je lze vykládat různě a obsahují různé myšlenkové proudy. Přesto má každá ideologie svůj charakteristický soubor idejí a názorů, ale ty se neustále revidují a redefinují - ideologie se tedy v čase proměňují.
Heywood ale zároveň nepochybuje o tom, že všichni politici chtějí moc, proto také často přijmou určité myšlenky jen proto, že jsou u voličstva populární. Přesto ale většinou mají své cíle, kterých chtějí po získání moci dosáhnout.
Politické ideje také pomáhají formovat charakter politických systémů, protože každý systém vládnutí je spojen s nějakými hodnotami (můžou být liberální ideje nebo třeba náboženství). A protože politické ideje odrážejí životní zkušenosti a zájmy určité skupiny lidí, mohou vystupovat jako určitý sociální tmel poskytující právě nějaký takový společný soubor hodnot a přinášející sociální stabilitu. Mohou však i přispět k potlačení fungování opozice - jak se tomu děje v systémech s oficiální ideologií.

Liberalismus

Termín se požívá od začátku 19. století ve spojení s idejemi svobody a volby. Začal se projevovat nejdříve ve Velké Británii a posléze se rozšířil do severní Ameriky a na evropský kontinent. Liberální ideje jsou výsledkem pádu feudalismu v Evropě a vzniku tržní společnosti a od počátku měly velký vliv - z liberalismu pocházejí dnes v západní společnosti všeobecně uznávané ideje svobody slova, projevu, vyznání apod. V praxi se liberalismus stal hlavní ideologií industriálního Západu a pevně zde zakořenil (jeho vliv je patrný i v dalších ideologiích, které si z něj půjčují některé myšlenky). Na počátku byly liberální ideje radikální, protože usilovaly o základní reformy, někdy i o revoluční změny. Liberalismus kritizoval ekonomická a politická privilegia malé skupiny obyvatel a nespravedlnost feudalismu. Liberalismus také zpochybňoval autoritu církve a byl proti vměšování státu do hospodářství.
Postupem času se ale liberalismus stával stále konzervativnější a stále méně propagoval změny ve společnosti, začal se stavět za udržení již vytvořených liberálních institucí. Později se liberalismus rozštěpil na dva základní proudy - klasický liberalismus a moderní liberalismus, kdy hlavní rozdíl mezi těmito dvěma proudy je jejich vztah k úloze státu (Klasický liberalismus je zastáncem tzv. negativní svobody, kdy je jedinec natolik svobodný, nakolik do jeho života nezasahují ostatní, tj. ani stát, zastává minimální úlohu státu. Naproti tomu moderní liberalismus je přesvědčen, že stát musí do života obyvatel zasahovat, aby napravil sociální nespravedlnost - musí své občany chránit a pomáhat jim, protože za ně má sociální odpovědnost; stát má tedy větší roli, ale stále je tu stát pro jedince nikoliv naopak). I přes různé rozdíly spojuje tyto dva proudy liberalismu zdůrazňování významu svobody a individualismu. Pro celý liberalismus je typický důraz na jedince a jeho individualitu - vždy je upřednostňován zájem jedince před zájmem skupiny či státu. Někteří liberálové dokonce pohlíželi na společnost prostě jako na soubor jedinců. Všichni liberálové jsou za jedno ve své touze realizovat společnost, v níž by každý jedinec mohl rozvíjet a uplatňovat celý svůj potenciál. Neakceptují ale právo jedince na absolutní svobodu, protože ta by mohla vést ke zneužívání druhých a tedy k ohrožení jejich svobody. Liberálové nejsou anarchisté a dobře si uvědomují nebezpečí svobody všech uvědomují - ochranu proti této situaci může poskytnout jedině stát pomocí zákonů. Liberalismus tedy stát nezavrhuje, uvědomuje si jeho nutnost, ale tvrdí, že stát je tu pro občany, nikoliv občané pro stát. Stát má ve společnosti fungovat jen jako jakýsi rozhodčí sporů, ale jeho moc nikdy nesmí jedince ohrozit; proto jsou liberálové pro důkladné zabezpečení politického systému proti nebezpečí zneužití moci (to lze zajistit např. ústavou a rozdělením jednotlivých částí moci do různých institucí, tj. dělbou moci).
Pro liberalismus je také typický důraz na rovnost: liberálové tvrdí, že všem jedincům jsou vlastní určité společné rysy a všichni proto mají stejnou morální hodnotu a tedy i stejná práva (jsou to práva přirozená, protože vyplývají ze samotného faktu, že je člověk člověkem). Proto jsou zásadně proti jakýmkoliv výhodám jakékoliv skupiny obyvatel, jsou zastánci rovnosti před zákonem a také zastánci rovných příležitostí a stejných šancí na vzestup i pád. Ovšem liberalismus nezastává absolutní rovné sociální podmínky - pro liberály rovnost znamená, že každý jedinec musí mít stejnou příležitost rozvíjet své nerovné dovednosti a schopnosti. Bohatství by mělo odrážet zásluhy - majetek se získává usilovnou prací a využitím schopností. Mezi liberály však existuje spor, jak rovnost příležitostí provést v praxi - např. připuštění dědictví tuto teorii značně narušuje, ale jeho zákaz by zase porušil osobní práva jedince.
Liberalismus se vyznačuje značnou tolerancí, vítá rozmanitost názorů ve společnosti. Každý může chování jiných kritizovat, ale nesmí mu v něm bránit.

Konservatismus

Konservatismus, který vznikl v první polovině 18. století jako reakce na zrychlující se tempo ekonomických a sociálních změn, bránil tradiční společenské zřízení. Je sice samostatnou ideologií, ale často se projevuje spíše jako postoj než jako ideologie.
Nicméně konzervativci obvykle nedůvěřují abstraktním idejím, raději opírají své názory o zkušenosti, tedy o již vyzkoušené metody. Konzervativci jsou tedy proti novým nevyzkoušeným myšlenkám - někdy se ale nespokojili jen s pouhým odmítáním změn a dokonce se pokusili vrátit se o krok zpět do minulosti, nezřídka až revolučním způsobem. Časem si ale osvojili pragmatický přístup ke změnám - nevítají je, ale většinou si uvědomují, že nějaké změny jsou nevyhnutelné.
Konservatismus klade zvláštní důraz na tradice a tedy již osvědčené zvyky a instituce, které prošly historickými zkouškami (odkaz na Darwina). Do obhajování tradic se někdy promítá také náboženská víra.
Dalším rysem konservatismu je určitá víra v lidskou nedokonalost: konzervativci tvrdí, že lidé jsou psychologicky omezená a závislá stvoření, potřebují proto stabilní řád, ve kterém by měli své pevné místo - tomuto řádu, ve kterém hraje významnou roli autorita, je možné i obětovat osobní svobodu. Právo nemá za úkol podporovat svobodu, ale zachovávat pořádek, konservatismus klade značný důraz na vůdcovství a disciplínu.

Socialismus

Nejrozsáhlejší ze všech politických ideologií, má širokou škálu proudů a tradic (které jsou k sobě někdy i dost nepřátelské - třeba i více než k ostatním ideologiím) - to je způsobeno tím, že se krom severní Ameriky socialismus ujal na celé zeměkouli, takže byl vytvářen různými prostředími.
Počátky socialismu jsou také v 19. století, vznikl jako negativní reakce na ekonomické a sociální podmínky, které v Evropě vytvořil sílící průmyslový kapitalismus. Vznik socialismu úzce souvisel s rozvojem nové třídy průmyslových dělníků. Charakter raného socialismu ovlivnily špatné podmínky této nové vrstvy společnosti (továrníci ještě nebyli omezeni žádnými zákony v jednání s dělníky, takže se z nich samozřejmě snažili dostat co nejvíc za co nejmíň), která byla navíc často dezorientovaná, protože to byla první mladá dělnická třída žijící ve městě a nebyla tedy zvyklá na podmínky. První socialisté byli proto často radikální, ale se zlepšujícími podmínkami dělníků se charakter socialismu měnil. Na začátku první světové války byl už socialismus jasně rozdělen na dva hlavní proudy (po roce 1917 bylo rozdělení ještě výraznější): 1) socialistické strany usilující o moc volební cestou a pro různé reformy, sem patří socialisté a sociální demokraté 2) převážně v zaostalejších zemích stále přetrvává idea revoluce, sem patří strany komunistické.
Během 20. století se socialistické ideje rozšířily do zemí třetího světa, nejednou se socialismus vytvořil z protikoloniálního boje (spojení socialismu a nacionalismu).
Jeden ze základních principů socialismu je spoléhání na sílu pospolitosti a zdůrazňování schopnosti lidí jednat kolektivně. Socialisté se domnívají, že přirozenost člověka se dá měnit, formuje se během života a podle společenských podmínek. Rozhodně si myslí, že lidské chování určuje výchova, nikoliv příroda. A hlavně socialisté tvrdí, že lidé nejsou ani soběstační ani samostatní a jedinec si sám sebe může uvědomit jen skrze sociální skupinu, k níž patří. Pravou podstatou člověka je tedy podle socialismu spolupráce, která je přirozeným vztahem mezi lidmi (na rozdíl od konkurence). Spolupráce má morální i sociální význam, důležitým morálním stimulem (motivací) je touha přispět ke všeobecnému blahu.
Marx: "Od každého podle jeho schopností, každému podle jeho potřeb."
Socialismus vždy předkládá myšlenky v souvislosti se zájmy dělnické třídy. ((Třída je skupina lidí stejného ekonomického postavení a tedy i podobných pracovních a sociálních zkušeností.)) Podle socialismu v kapitalismu existují hluboké rozdíly mezi bohatými a chudými, dělnická třída je vykořisťovaná; na tuto vykořisťovanou třídu socialisté vždy pohlíželi jako na nositele sociálních změn a sociální revoluce. Podle socialismu je dělení na společenské třídy nejhlubším dělením společnosti, hlubší než dělení podle náboženství, ras apod. Proto socialisté vždy snili o solidaritě mezinárodní dělnické třídy.
1864 Marx založil Mezinárodní dělnické hnutí (1. internacionála)
1889 Socialistická (2.) internacionála, oživena 1951
1919 Lenin vyhlásil Třetí internacionálu
1936 Čtvrtá internacionála, ovšem ta byla opoziční (trockistická)
Socialismus ale zároveň chce, aby se rozdíly mezi třídami odstranily - jedině tak lze odstranit vykořisťování. Marx a další předpověděli vznik beztřídní společnosti, kde se spory vyřeší tím, že bude bohatství ve společném vlastnictví.
Marx: "Dosavadní dějiny jsou dějinami třídního boje."
Moderní sociální demokraté nesdílejí marxistickou koncepci tříd (definují třídu z hlediska profesní skupiny a nerovného rozdělení příjmů) a chtějí třídní rozdíly pouze zmenšovat, nikoliv zrušit. A zejména na západě je v poslední době radikalismus dělníků otupován vzrůstajícím materiálním blahobytem.
Socialisté se domnívají, že většina důležitých forem nerovnosti je důsledkem nerovného zacházení ze strany společnosti (nikoliv výbavy od přírody). Požadavek rovnosti chce zajistit, aby všichni měli možnost svůj potenciál rozvinout. Socialistický požadavek rovnosti umožňuje všem lidem harmonickou spolupráci, je tedy nosným pilířem opravdové pospolitosti.
Dalším rysem socialismu je kritika soukromého majetku. Je nespravedlivý, protože je vytvářen kolektivním úsilím lidí, ale vlastní ho soukromníci. Majetek živí hrabivost a rozvrací společnost, protože prohlubuje rozpory.
Mezi socialisty existují spory o to, jakou cestou se ubírat. Různými názory na tuto cestu se ovšem od sebe mohou socialisté značně odlišovat, protože výběr cesty má obrovský význam - determinuje totiž charakter socialistického hnutí a ovlivňuje podobu výsledného socialismu. Mnoho prvních socialistů si myslelo, že změny lze dosáhnout jedině revolucí, a tak se smířili s tím, že tuto revoluci bude doprovázet i nějaké násilí. Ale s postupem 19. století poněkud ustupovalo nadšení pro lidovou vzpouru. Mj. tomu tak bylo proto, že se situace dělnické třídy zlepšovala (vyšší mzdy, vlastní spolky a strany, rozšíření volebního práva i na pracující vrstvy). Ve vyspělejších zemích byl jasně viditelný příklon k poklidnému přechodu k socialismu (evoluční socialismus). I v tomto ohledu už byla na konci první světové války hluboká propast mezi socialisty a komunisty; socialisté propagují cestu k moci pomocí voleb, ale komunisté zůstávají věrní povstalecké taktice.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Filip Filip | 6. července 2011 v 19:38 | Reagovat

Hoj, bezvadná přednáška, ušetřila mi čas a práci. Díky moc;-)

2 Kat Kat | 11. února 2012 v 15:01 | Reagovat

Super článek :-)Díky!

3 billet billet | Web | 7. června 2016 v 18:11 | Reagovat

nonstop pujcky na ruku praha ;-)

4 MaikelA MaikelA | E-mail | 16. ledna 2017 v 22:06 | Reagovat

I found this page on 13th place in google's search results. You need some search engine optimization. Many webmasters think that seo is dead in 2017, but it's not true. There is sneaky method to reach google's top 5 that not many people know. Simply search for:  pandatsor's tools

5 DorothyAbery DorothyAbery | E-mail | 19. července 2017 v 0:01 | Reagovat

Revolutional update of SEO/SMM software "XRumer 16.0 + XEvil 3.0":
captcha breaking of Google, Facebook, Bing, Hotmail, SolveMedia, Yandex,
and more than 8400 another types of captcha,
with highest precision (80..100%) and highest speed (100 img per second).
You can connect XEvil 3.0 to all most popular SEO/SMM programms: XRumer, GSA SER, ZennoPoster, Srapebox, Senuke, and more than 100 of other programms.

Interested? There are a lot of impessive videos about XEvil in YouTube.
See you later!

XRumer20170718

6 Sorokt Sorokt | E-mail | 22. srpna 2017 v 22:43 | Reagovat

Топовые БЕСПЛАТНЫЕ порно флеш игры находятся для вас все игры онлайн на  https://vk.com/porno_flash_games

P.S. - ЗАХОДИТЕ И ИГРАЙТЕ в порно флеш ИГРЫ БЕЗ РЕКЛАМЫ И ВИРУСОВ на https://vk.com/porno_flash_games

7 Sorosi Sorosi | E-mail | 25. srpna 2017 v 9:23 | Reagovat

СМОТРИ КАЧЕСТВЕННОЕ СЕКС ВИДЕО http://sexvipka.com/ ПОРНО ВИДЕО БЕЗ РЕГИСТРАЦИИ И БЕЗ РЕКЛАМЫ НА САЙТЕ !!!
СПЕЦИАЛЬНО ДЛЯ ТЕБЯ МИНЕТ ВИДЕО https://minet-pornosex.ru/ МИНЕТ СЕСТРЫ БЕСПЛАТНО И БЕЗ РЕГИСТРАЦИИ !!!

ЛУЧШЕЕ ПОРНО ВИДЕО ОНЛАЙН НА ЛЮБОЙ ВКУС БЕЗ РЕКЛАМЫ И ВИРУСОВ НА САЙТЕ !!!

8 Sorojc Sorojc | E-mail | 25. srpna 2017 v 10:48 | Reagovat

СМОТРИ КАЧЕСТВЕННОЕ СЕКС ВИДЕО ОНЛАЙН http://sexvipka.com/ ПОРНО ВИДЕО БЕЗ РЕГИСТРАЦИИ И БЕЗ РЕКЛАМЫ НА САЙТЕ !!!
ОБРАТИ ВНИМАНИЯ СОСЕДКА ДЕЛАЕТ МИНЕТ https://minet-pornosex.ru/ МИНЕТ ОНЛАЙН БЕСПЛАТНО И БЕЗ РЕГИСТРАЦИИ !!!

ЛУЧШЕЕ ПОРНО ВИДЕО ОНЛАЙН НА ЛЮБОЙ ВКУС БЕЗ РЕКЛАМЫ И ВИРУСОВ НА САЙТЕ !!!

9 Sorogs Sorogs | E-mail | 25. srpna 2017 v 10:51 | Reagovat

СМОТРИ СУМАСШЕДШЕЕ ПОРНО http://sexvipka.com/ СЕКС ВИДЕО ОНЛАЙН БЕЗ РЕГИСТРАЦИИ И БЕЗ РЕКЛАМЫ НА САЙТЕ !!!
ТАК ЖЕ НЕ ПРОПУСТИ МИНЕТ В ПЕРВЫЙ РАЗ https://minet-pornosex.ru/ ШИКАРНЫЙ МИНЕТ БЕСПЛАТНО И БЕЗ РЕГИСТРАЦИИ !!!

ЛУЧШЕЕ ПОРНО ВИДЕО ОНЛАЙН НА ЛЮБОЙ ВКУС БЕЗ РЕКЛАМЫ И ВИРУСОВ НА САЙТЕ !!!

10 Sororf Sororf | E-mail | 25. srpna 2017 v 16:56 | Reagovat

СМОТРИ СУМАСШЕДШЕЕ СЕКС HD http://sexvipka.com/ ПОРНО С МОЛОДЫМИ БЕЗ РЕГИСТРАЦИИ И БЕЗ РЕКЛАМЫ НА САЙТЕ !!!
СМОТРИ ГОРЛОВОЙ МИНЕТ https://minet-pornosex.ru/ МИНЕТ ОНЛАЙН БЕСПЛАТНО И БЕЗ РЕГИСТРАЦИИ !!!

ЛУЧШЕЕ ПОРНО ВИДЕО ОНЛАЙН НА ЛЮБОЙ ВКУС БЕЗ РЕКЛАМЫ И ВИРУСОВ НА САЙТЕ !!!

11 Avito321st Avito321st | E-mail | 21. října 2017 v 11:00 | Reagovat

<b>Пополение баланса Авито (Avito) за 50%</b> | <b>Телеграмм @a1garant</b>

<b>Приветствую вас, дорогие друзья!</b>

Рады будем предоставить Всем вам услуги по пополнению баланса на действующие активные аккаунты Avito (а также, абсолютно новые). Если Вам необходимы конкретные балансы - пишите, будем решать. Потратить можно  на турбо продажи, любые платные услуги Авито (Avito).

<b>Аккаунты не Брут. Живут долго.</b>

Процент пополнения в нашу сторону и стоимость готовых аккаунтов: <b>50% от баланса на аккаунте.</b>
Если требуется залив на ваш аккаунт, в этом случае требуются логин и пароль Вашего акка для доступа к форме оплаты, пополнения баланса.
Для постоянных заказчиков гибкая система бонусов и скидок!

<b>Гарантия: </b>

<b>И, конечно же ничто не укрепляет доверие, как - Постоплата!!!</b> Вперед денег не просим...

Рады сотрудничеству!

<b>Заливы на балансы Авито</b>
________

я не помню свой аккаунт в авито
как удалить номер подтверждения в аккаунте на авито
авито деньги под процент
как можно разблокировать аккаунт в авито
как удалить свой аккаунт в авито

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama