Duben 2006

Sartori III. (Pluralismus..)

30. dubna 2006 v 18:43 | Jakub Hodboď
Doplněk
  • Několik slov k islámu
Sartori je kritizován arabisty a arabofily, že islámu a muslimům nerozumí. Sartori se však zabývá pouze jednou skupinou, a to těmi, kteří chtějí vstoupit na evropskou půdu. Tvoří asi třetinu přistěhovalců do Itálie, často vstupují utajeně a ilegálně. Ví se ovšem, z jaké kultury přicházejí.
Pojem islám vysvětluje Sartori jako odevzdání se Boží vůli.

Sartori II. (Pluralismus..)

30. dubna 2006 v 18:41 | Jakub Hodboď
Část II.: Multikulturalismus a segmentovaná společnost
· Antipluralismus a multikulturalismus
Samy tyto pojmy nejsou v protikladu a nevylučují se. Je-li multikulturalismus chápán jako stav, tedy jako existence rozmanitých kultur, není pluralismu na obtíž (jde o jednu z konfigurací pluralismu). Jinak je to, když je multikulturalismus prohlášen za hodnotu, či dokonce klíčovou hodnotu. Pak nastává dle Sartoriho kolize s pluralismem.

Giovanni Sartori: Pluralismus, multikulturalismus a přistěhovalectví

30. dubna 2006 v 18:40 | Jakub Hodboď
Univerzita Karlova v Praze, Seminář k politologii II - PB 214,
Mgr. Jan Jüptner
LS 2005/2006
Datum prezentace: 16.4.2006
Giovanni Sartori
- zřejmě nejznámější současný italský politolog
- emeritní profesor na Kolumbijské univerzitě a Univerzitě ve Florencii
- Z díla: Demokracie, co je to?, Srovnávací ústavní inženýrství (Praha 2001), Homo Videns: televize a post-myšlení
Pluralismus, multikulturalismus a přistěhovalectví
- Kniha vyšla už v roce 2000, psáno tedy před 11. zářím 2001.
- Česká verze na trhu od roku 2005 s doplňkem.
- Tři části: pluralismus, mutlikulturalismus a doplněk

Sartori II.

19. dubna 2006 v 16:25 | Radek Švec
HODNOCENÍ VOLEBNÍCH SYSTÉMŮ
Na závěr první části se Sartori věnuje hodnocení volebních systémů. Sám přiznává, že je zastáncem dvoukolového většinového systému s otevřeným druhým kolem (do druhého kola postupují všichni kandidáti, kteří překročí určitou hranici). ..

Giovani Sartori: Srovnávací ústavní inženýrství

19. dubna 2006 v 16:25 | Radek Švec
Univerzita Karlova v Praze, Seminář k politologii II - PB 214, Mgr. Jan Jüptner, LS 2005/2006, Datum prezentace: 19.4.2006
GIOVANI SARTORI
Giovani Sartori se narodil v roce 1924 ve Florencii, kde na místní univerzitě nejdříve absolvoval studia sociologických a politických věd a od roku 1963 působil i jako profesor. Dále vyučoval na Standfordově univerzitě (1976-1979) a nakonec od roku 1979 na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Jako hostující profesor přednášel politickou vědu také už v 60. letech na Harvardu a Yale.

Thomas Kuhn II.

12. dubna 2006 v 14:33 | Lenka Granátová
Změny, které vyplývají z některých objevů, mohou být jak destruktivní, tak konstruktivní. Po asimilaci nového objevu jsou vědci schopni vysvětlit jevy širšího okruhu, dochází tedy k rozšíření obzorů, avšak za cenu zrušení některých v minulosti standardních přesvědčení a nahrazení součástí předchozího paradigmatu jinými. Objevy však nejsou jediným zdrojem destruktivně-konstruktivních změn paradigmatu. Takovým zdrojem je i vznik nových teorií.

Thomas Kuhn: Struktura vědeckých revolucí

12. dubna 2006 v 14:31 | Lenka Granátová
Univerzita Karlova v Praze Seminář k politologii II, Institut Politologických studií LS 2005/2006, Mgr. Jan Jüptner, datum prezentace: 12.4.2006
Thomas S. Kuhn (1923-1996)
Thomas S. Kuhn byl jedním z nejvlivnějších myslitelů druhé poloviny dvacátého století. Studoval fyziku, ale již během studií se jeho zájem obrátil k historii vědy. Rozhodujícím momentem jeho studií byla četba Aristotela, kdy si položil otázku, jak je možné, že tak velký myslitel napsal takové hlouposti o fyzice. Uvědomil si, že Aristotelův text lze označit za hloupý pouze při pohledu očima dnešního člověka. Tuto zkušenost pak formuloval jako princip: Čtete-li nějakého velikého myslitele, soustřeďte se nejprve na zdánlivé nesmyly a ptejte se, jak mohl něco takového napsat. Podaří-li se vám nalézt odpověď a tato místa začnou dávat smysl, zjistíte ke svému údivu, že i ta místa, o nichž jste si předtím mysleli, že jim rozumíte, změnila svůj smysl. Jeho Struktura vědeckých revolucí se stala vzorem pro další práci o autoritě, dějinách a filosofii vědy. Reakce na knihu byly rozporuplné a bylo jich mnoho, ohlasy na ni by prý zaplnily knihovnu.

Huntington III.

6. dubna 2006 v 23:32 | Adam Dvořák
Imigrace
Export lidí byl možná hlavní dimenzí vzestupu Západu v době od 16. do 20. století. Konec 20. století přinesl další mohutnou vlnu migrace, tentokrát do západních států. Do 70. let evropské vlády přistěhovalectví podporovali, od 80. let došlo vlivem ekonomických problémů a růstu nezaměstnanosti k obratu. Populační růst u přistěhovalců značně převyšuje evropský i americký populační růst. Proto na Západě roste pocit ohrožení.

Huntington II.

6. dubna 2006 v 23:28 | Adam Dvořák

Kapitola 3 - Univerzální civilizace? Modernizace a pozápadnění

Pod pojmem univerzální civilizace si můžeme představit proces kulturního sjednocování lidstva (lidé přijímají stejné hodnoty, víru, praxi i instituce). Dochází k tomu však jen v povrchní rovině (základní morální smysl), případně se tak může označit "davoská kultura" (podle Světového ekonomického fóra v Davosu), pro níž jsou společné víra v individualismus, tržní hospodářství a politickou demokracii - mimo Západ ji však sdílí jen minimum lidí (50 mil.), a to jen v rovině elit. K univerzalizaci případně může docházet na konzumní úrovni, na úrovni populární kultury (módní vlny, které odezní, bez následků na kulturu).

Samuel Huntington: Střet civilizací

6. dubna 2006 v 23:26 | Adam Dvořák
Fakulta sociálních věd UK, Institut politologických studií, PB 214 Seminář k politologii II. Mgr. Jan Jüptner/PhDr. Tomáš Lebeda, Akademický rok 2005/2006, Letní semestr, 5. 4. 2006
Samuel P. Huntington
(18. 4.1927)
Autorem této knihy je americký politolog Samuel P. Huntington. Tento profesor Harvardské univerzity pracoval v Carterově administrativě jako poradce pro bezpečnost a plánování při Národní radě bezpečnosti. Je zakladatelem časopisu Foreign Policy. Mezi hlavní témata, kterými se zabývá, patří vojenská politika, americká a komparativní politika a politický vývoj méně rozvinutých zemí. Známé jsou jeho studie vztahů mezi vojenskými a civilními vládami nebo analýzy politických převratů. Největší věhlas mu však přinesla jeho kniha Střet civilizací. Mezi další publikace patří například The Soldier and the State: The Theory and Politics of Civil-Military Relations, 1957; Political Order in Changin Societes 1968; The Third Wave: Democratization in the Late Twentieth Century, 1991. Huntingtonova poslední kniha vyšla v roce 2005 v češtině pod názvem Kam kráčíš, Ameriko?