Huntington II.

6. dubna 2006 v 23:28 | Adam Dvořák

Kapitola 3 - Univerzální civilizace? Modernizace a pozápadnění

Pod pojmem univerzální civilizace si můžeme představit proces kulturního sjednocování lidstva (lidé přijímají stejné hodnoty, víru, praxi i instituce). Dochází k tomu však jen v povrchní rovině (základní morální smysl), případně se tak může označit "davoská kultura" (podle Světového ekonomického fóra v Davosu), pro níž jsou společné víra v individualismus, tržní hospodářství a politickou demokracii - mimo Západ ji však sdílí jen minimum lidí (50 mil.), a to jen v rovině elit. K univerzalizaci případně může docházet na konzumní úrovni, na úrovni populární kultury (módní vlny, které odezní, bez následků na kulturu).

Jedním z příznaků opravdového utváření univerzální civilizace by byly tendence ke vzniku univerzálního jazyka a náboženství. Co se týče jazyka, lze se často setkat s tvrzením, že angličtina se stává světovým jazykem. dokazuje, že je to omyl (počet anglicky mluvících lidí klesá, nárust je u hindštiny, arabštiny apod.) a předpovídá, že s úpadkem západního vlivu vzhledem k ostatním civilizacím se angličtina jakožto prostředek mezinárodní komunikace bude vytrácet a pokud se Čína stane dominantní civilizací, bude světovým dorozumívacím jazykem mandarínská čínština.
Vznik univerzálního náboženství je podle Huntingtona jen o málo pravděpodobnější, než vznik univerzálního jazyka. Ve 2. polovině 20. století došlo k oživení náboženství a nárustu fundamentalismu, což jen zvýraznilo rozdíly mezi náboženstvími.
Modernizace, které jsme v některých zemích svědky, neznamená pozápadňování a nevede tedy ke vzniku univerzální civilizace.
Univerzalismus je západní ideologie vytvořená pro konfrontaci s nezápadními kulturami, tvrdí Huntington. To, co Západ označuje za univerzální, pokládají ostatní za západní.
Charakteristické rysy západní civilizace:
- antické dědictví (řecká filozofie, racionalismus, římské právo)
- katolicismus a protestantismus (včetně procesů reformace a protireformace)
- evropské jazyky (jazyková pluralita)
- oddělení duchovní a světské složky (dualismu, vzájemné střety; přispělo to k rozvoji svobody)
- vláda zákona (přispěla ke konstitucionalismu a ochraně lidských práv)
- společenský pluralismus (řády, cechy, spolky, sdružení, třídní pluralita, "občanská společnost")
- zastupitelské orgány (nejen na národní, ale i na místní úrovni)
- individualismus

II. PROMĚNLIVÁ CIVILIZAČNÍ ROVNOVÁHA

"Mocenská rovnováha mezi civilizacemi prochází změnami: vliv a síla Západu klesá, asijské a islámské země jsou na vzestupu."

Kapitola 4 - Oslabení Západu: moc, kultura a obrat k domorodým kulturám

Existují dva pohledy na moc Západu. První, optimistický, vidí moc Západu, který s koncem studené války ztratil jediného soupeře, jako téměř neomezenou a dominující (Západ ovládá mezinárodní bankovní systém, produkuje většinu výrobků, řídí většinu technologicky náročných výzkumů, ovládá námořní trasy, kontroluje výrobu moderních zbraní atd.).
Druhý pohled je značně pesimističtější. Ukazuje, že Západ je upadající civilizace, jejíž politická, ekonomická i vojenská síla se zmenšuje vzhledem k nezápadním civilizacím. Vítězství ve studené válce způsobilo nikoli nadvládu Západu, ale jeho vyčerpání.
Huntington považuje oba pohledy za relevantní. V současnosti má Západ opravdu dominantní postavení a poměrně dlouho si ho ještě udrží, ovšem jeho moc bude oslabovat, časem se vytratí nebo se rozptýlí mezi ostatní civilizace. Největšího rivala Západu vidí Huntington v Číně.
Obecně lze říci, že v nezápadních civilizacích se zvyšuje gramotnost, vzdělanost, urbanizace, roste kvalita zdravotní péče, zvyšuje se průměrná délka života. Podíl Západu na světové hospodářské produkci se od roku 1928, kdy dosáhl vrcholu, trvale snižuje. Nezápadní civilizace tedy Západ dohánějí. Západ přijde během tohoto století o výsadní ekonomické postavení (dojde k návratu k situaci z roku 1800). Podobné trendy se objevují i ve vojenské oblasti. Stručně řečeno, Západ je již téměř 100 let za zenitem a pomalu se blíží konec západní nadvlády.
V 80. a 90. letech byl hlavním trendem v nezápadním světě obrat k domácí kultuře. Přesto, že se v polovině 20. století čekal ústup náboženství, ukázalo se, že naopak dochází k náboženskému oživení, k desekularizaci. Huntington vidí příčinu tohoto jevu v reakci na modernizaci a s ní přicházejícím odcizení. Lidé potřebují nalézt novou, či znovuobjevit starou identitu, což jim umožňuje právě náboženství.

Kapitola 5 - Ekonomie, demografie a civilizace vyzyvatelů

Asie a islámské země jsou nejdynamičtější země posledního čtvrtstoletí. Roste také jejich asertivita vůči Západu. Zejména ve východní Asii (Čína, Japonsko, Jižní Korea, Indonésie) je tento proces silný, dokonce se zde objevují univerzalistické tendence srovnatelné se západním univerzalismem (vyjádřené tezí, že "Asijské hodnoty - např. upřednostňování skupinového zájmu před individuálním - jsou univerzální, kdežto evropské jsou pouze evropské"). Ekonomická prosperita je pro obyvatele východní Asie důkazem morální nadřazenosti.
Muslimové se nemohou opřít o hospodářský růst, proto hledají zdroj identity, stability a neděje v islámu ("Islám je řešení"). V muslimských zemích dochází k přijetí modernity, odmítnutí západní kultury a k příklonu k islámu, jakožto průvodci životem v moderním světě. Islámské obrození přirovnává Huntington k protestantské reformaci. Místo kalvinismu a luteránství přichází šijitský a sunitský fundamentalismus. Huntington dokonce vidí paralelu mezi Kalvínem a Ajatolláhem Chomejním.
Za ústřední znak islamizace lze považovat vznik islámských společenských organizací, například škol, charitativních organizací (vznik islámské "občanské společnosti").
Dále Huntington upozorňuje, že demokracie v islámských zemích není zakořeněná, a proto mají větší šanci islamistické vlády. Liberální demokracie západního typu nemá v těchto zemích podporu. Příčinu vidí Huntington mj. v charakteru islámské kultury a společnosti, která je k západním konceptům nepřátelská.
Síla islámského obrození nutí vlády zahrnout islámské zvyky, instituce, symboly a právo do svých režimů. K obrození přispělo i ropné bohatství muslimských zemí. Druhým podstatným faktorem je populační expanze (paralela k hospodářské expanzi východní Asie). Velké procento mladých lidí v muslimských zemích také zapříčinilo nárust radikalismu. Populační expanze je jedním z konfliktních faktorů mezi civilizacemi. Huntington předpovídá, že náboženské obrození islámu časem (zřejmě ve 20. a 30. letech 21. stol) opadne. Klesne počet militantních fundamentalistů a tak i počet konfliktů uvnitř islámu i mezi muslimy a jinými národy. Z "poloválky" se stane válka studená, nebo dokonce studený mír.

III. RODÍCÍ SE ŘÁD CIVILIZACÍ

"Nový světový řád je založen na civilizaci: kulturně spřízněné společnosti spolupracují a sdružují se kolem vůdčích států své civilizace."

Kapitola 6 - Kulturní proměna globální politiky

V éře, která následuje po studené válce, uzavírají spojenectví národy a země s podobnou kulturou, kdežto ideologie už nehraje takovou roly. Hlavním místem konfliktu se stávají hranice mezi civilizacemi (např. Balkán nebo Kašmír jsou toho jasným důkazem). Spolupráce v mezinárodních organizacích je efektivnější a úspěšnější v monocivilizačních organizacích.
Struktura civilizací
Civilizace se skládají z členských států a dále mohou existovat ústřední státy. Některé civilizace mají jeden ústřední stát (pravoslavná - Rusko, čínská - Čína, hinduistická - Indie), někdy je ústředních států více (západní - USA, Francie, Německo, Velká Británie), některé civilizace ústřední stát nemají (latinskoamerická, africká a islámská) a někdy je civilizace totožná s ústředním státem (japonská).
Země, která postrádá kulturní sounáležitost s jinými společenstvími je tzv. osamocená země (např. Japonsko, Haity - "soused, jejž nikdo nechce"). Rozštěpené země jsou země s odlišnými civilizačními skupinami (např. Srí Lanka, Súdán). Naproti tomu rozpolcená země má jednu převládající kulturu a je členem jedné civilizace, ovšem političtí vůdci chtějí tuto příslušnost změnit a tak vzniká nejistota ohledně příslušnosti k určité civilizaci (např. Rusko od dob Petra Velikého, Turecko za časů Atatükových nebo Mexico od 80. let, Ukrajina). Často se v rozpolcených zemích setkáme s tvrzením, že země je "mostem mezi kulturami", ale to jen zakrývá nejistotu. Huntington je velmi skeptický k pokusům změnit kulturu společnosti a přeorientovat ji k jiné civilizaci a domnívá se, že všechny takové pokusy jsou odsouzeny k neúspěchu.

Kapitola 7 - Ústřední státy, soustředné kruhy a civilizační řád

Civilizace a řád
V novém mezinárodním řádu, založeném na civilizacích, hrají hlavní roly ústřední státy, které fungují jako zdroj řádu ve svém civilizačním okruhu. Pokud ústřední stát chybí, nastoluje se řád jen obtížně a je těžké řešit případné konflikty v těchto oblastech (viz. např. občanská válka v Súdánu).
To, že muslimskému světu chybí ústřední stát, přispívá k častým konfliktům. Islámu se nedostává soudržnosti. Států, které by mohly aspirovat na vůdčí roli, je v současnosti šest: Indonésie (ovšem je na periferii islámského světa a tamní islám je uvolněnou variantou), Egypt (ten je ale chudý a hospodářsky závislý na Západu), Írán (ovšem je šíitský a mluví se tam persky), Pákistán (má ale bezpečností problémy a je chudý), Saudská Arábie (ovšem má nízkou populaci a je bezpečnostně slabá). Šestým státem je Turecko. To má velké předpoklady stát se ústředním státem. Problémem je, že Turecko je sekulární společnost (Atatürkovo dědictví). Pokud by Turci odvrhli sekularismus a opustili, jak říká Huntington, "frustrující roli žebráka o přijetí mezi západní země", pak by měli velkou šanci stát se ústředním státem islámské civilizace.

IV. STŘET CIVILIZACÍ

"Západní univerzalismus vede ke konfliktům s jinými civilizacemi, zejména s islámem a Čínou."

Kapitola 8 - Západ a zbytek světa: intercivilizační problémy

Konflikty probíhají na lokální úrovni hlavně mezi islámskými zeměmi a jejich sousedy a na globální úrovni mezi Západem a zbytkem světa (zejména muslimskými a asijskými zeměmi). Nebezpečné střety budoucnosti vzejdou podle Huntingtona ze západní arogance, islámské netolerance a čínské asertivity. Ústředním problémem vztahů Západu a ostatních civilizací je snaha Západu (hlavně USA) prosazovat univerzální západní kulturu a hodnoty (nucení jiných států přijmout demokracii a dodržovat lidská práva v podobě definované západem) a prostřednictvím politiky odzbrojení a nešíření zbraní hromadného ničení si udržet svou vojenskou převahu. Politika Západu je často pokrytecká a vyznačuje se dvojím metrem.
Nejnapjatější vztahy bude mít Západ s čínskou a islámskou civilizací, naopak nejpříznivější budou s Latinskou Amerikou a Afrikou. Vztahy s Japonskem, Indií a Ruskem budou oscilovat někde uprostřed.
Huntington se domnívá, že v nejbližší budoucnosti si Západ udrží dominantní vojenské postavení v kategorii konvenčních zbraní. Velkou roli budou však hrát zbraně nekonvenční (jaderné, chemické, biologické…). Platí, že kdo má jaderné zbraně, s tím USA nebojují, proto bude u nezápadních států velká snaha získat jaderné zbraně a vyrovnat tak konvenční převahu USA. Jaderné zbraně se stávají zbraněmi slabých. Proto se budou šířit v nezápadních zemích. Terorismus je také zbraní slabých a dojde-li ke spojení těchto slabých, pak se nezápadní slabí stanou silnými.
Snahy Západu zabránit šíření jaderných zbraní skončí podle Huntingtona neúspěchem, maximálně se proces zpomalí. Šíření zbraní hromadného ničení je centrálním jevem neodvratného rozptylu moci v multicivilizačním světě.
.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Guru Vit Kouba Bhagavan Guru Vit Kouba Bhagavan | E-mail | Web | 29. září 2014 v 13:21 | Reagovat

Jaký fotoaparát, nebo kameru, je dneska nejlepší si koupit? Nikdy nebyl, a nikdy nebude na trhu přístroj ten, co by vyhovoval všem fotografům a kameramanům! Každý fotoaparát je určen pro určitou skupinu fotografů! Moderní univerzální fotoaparát je iluze, podnikatelé a obchodníci chtějí získat moc a bohatství proto stvořili systémy, co jsou moderní a univerzální, vyrobit něco ve velikém množství je zdrojem velikého zisku a tím i veliké moci.

Všechny svaté církevní a politické knihy, jsou jenom snahou o moderní a univerzální konzumní kulturu, aby se z lidí udělali ubohé psychické levné kopie, které stejně myslí a stejně i žijí. Kupte si tento výrobek anebo tuto službu a budete spokojení dlouhou dobu, protože je to moderní a univerzální produkt akorát pro vás! Vždy nejprve přemýšlejte, kolik hodin za měsíc budete ten produkt, nebo službu využívat!

Profesionál využívá fotoaparát asi dvacet dní v měsíci, kdy je v zaměstnání, amatér využije fotoaparát dvacet dnů za rok! Pokud něco málo využíváme, nemusí to být tak kvalitní a veliké, amatér se spokojí s fotoaparátem Canon PowerShot SX60 HS za třináct tisíc, a profesionál bude chtít mít fotoaparát Canon EOS 7D Mark II s drahým příslušenstvím za velmi mnoho tisíc! Fotografie z obou fotoaparátů budou technicky stejně kvalitní, ale profesionál má jiné nároky, než má amatér.

2 Pezerbix Pezerbix | E-mail | 29. října 2017 v 21:22 | Reagovat

when should you take cialis
http://cialiswalmartusa.org - cialis over the counter walmart
  cialis reviews user avatars
<a href="http://cialiswalmartusa.org">cialis over the counter at walmart
</a> - cialis 20mg canada new posts
cialis 20 mg cost you cannot post new topics in this forum

3 MazuelFex MazuelFex | E-mail | 15. dubna 2018 v 17:25 | Reagovat

viagra 5mg daily topics
http://viagrawithoutdoctorshop.com - viagra without doctor
  viagra 5mg daily topics
<a href="http://viagrawithoutdoctorshop.com">viagra without doctor prescription
</a> - viagra sell by date
viagra 20mg pills faq

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama