Komunitarismus

25. května 2006 v 15:33 | Iva Kudláčková
Iva Kudláčková, FSV IPS 1.roč., 09/05/2005, PB 214 Seminář k politologii II., vedoucí semináře: Mgr. Jan Jupter
Komunitarismus - myšlenkové hnutí, které vzniká v 70.-80.letech 20.století v anglo-saském světě jako reakce na individualismus a liberalismus. Svým způsobem však existoval již v městských státech severní Itálie, kde byl označován pojmem republikanismus, což však nemá nic společného s dnešním republikanismem. Městské státy sev.Itálie byly zcela zvláštními výjimkami v moři monarchií nejrůznějšího typu a velký důraz se v nich kladl na občanské ctnosti. V rovině teoretické lze tento důraz najít u Machiavelliho. Nejdůležitější nebyly individuální svobody, nebo prospěch jedince, ale důležitější byl altruismus, to znamená práce ve prospěch republiky, komunity. Pojem občanských ctností vzniká vlastně už v těchto městských státech , tedy dávno před vznikem moderních liberálních teorií.

Po vzniku moderního liberalismu se tyto 2 teorie dostaly do určitého konfliktu. Už v první půli 19.století Alexis de Tocqueville napsal, že jedinec je tím nejhorším nepřítelem občana. Občan je člověk, který usiluje o své blaho skrze blaho obce, zatímco jedinec je v těchto záležitostech, jako jsou veřejné zájmy, obecné blaho, nebo spravedlivá společnost skeptický a opatrný. Růst individualismu, který akcentuje sebestředného jedince na úkor angažovaného občana, je podle Tocquevilla nebezpečím pro demokracii. Jedinou obranou je pak výrazná politická kultura, v níž je oceňována občanská participace na různých úrovních činnosti vlády a také v dobrovolných sdruženích.
Komunitarismus se vyznačuje důrazem na společensky předem zažité mravní a duchovní názorové orientace, jež utvářejí vědomí jednoho společenského celku - komunity - jako určité koncepce všem společného a všemi sdíleného dobra. Jedině odtud je pak možné plně rozvinout fenomén individuality jako takové. Mravnost, společné pojetí tradičních hodnot a dobro jsou zde nadřazeny právu, čímž jsou tedy zajištěny podmínky pro vznik a rozvoj stabilní pospolitosti. Je možno říci, že takováto komunita předchází individuu, jelikož individua jsou s to svobodně utvářet svoji vlastní partikulární identitu pouze ve společnosti, která je sjednocena společně sdíleným dobrem vzájemného uznání práv a hodnot každého jednotlivce.
Komunitaristé si kladou 3 základní otázky, jež se týkají klíčových problémů současných postindustriálních pozdněkapitalistických společností :
1. jaké morální motivy a morální vazby jsou nezbytným předpokladem zachování svobod.institucí současí.demokracií
2. v jaké míře jsou individua při utváření své vlastní identity odkázána na pospolité hodnotové vazby
3. jakou podobu má mít společenská hodnotová integrace, která by novými formami společenské solidarity působila proti destruktivním tendencím pokračující individualizace.
Individualismus a individualita
Právě individualizace subjektů se stala předmětem kritiky většiny komunitaristů. Tyto procesy vyvazování jedince z předem daných sociálních struktur a očekávaných rolí, rozšíření prostoru individuální volby a kulturní eroze sociálního prostředí jsou chápány jako určující rys naší doby, který klade stále vyšší nároky na vlastní aktivitu jednotlivce a tím zvyšuje stupeň individualizace. Zásluhou těchto procesů pak dochází k pluralizaci individuálních orientací a tím k překonávání univerzálních morálních zásad, což lze označit jako jev nepřípustný pro komunitaristickou koncepci společnosti. Ústřední bod kritiky je tedy zcela jasně stanoven : rozklad hodnotových pospolitostí opírajících se o tradici, projevující se stále větším utrpením subjektů, jimž se nedostává sociálních kontaktů.
Samotný model identity však prošel taktéž svým vývojem. V éře předmoderní byla sociální zkušenost složena z mnoha místních, etnicko-lingvistických, regionálních, náboženských a politických identit. Období evropské moderny však přineslo model univerzální lidské identity realizované pod záštitou státu jako monopolní identity pro výkon moci. Tímto byl vymezen prostor, v jehož rámci mohl člověk realizovat svou podstatu a rozum, zastřešený veřejně nastolenými pravidly, na kterých se občané mohli shodnout nehledě na své soukromé zájmy a přesvědčení. Univerzální lidská jednota paradoxně přinesla nutnost kulturní homogenizace v rámci separovaných národních států, v nichž se individuum muselo identifikovat s partikulární národní identitou.
Postmoderna však přichází s novým náhledem na individuum a pojem identity vůbec. Střetáváme se zde s kritikou "jednoty" - ať už rozumu, dějin, jazyka, národa atd.- jako uměle a mocensky etablovaného diktátu části společnosti. Teoretikové tak dochází k přesvědčení, že identita je skrze identifikaci s určitým sociokulturním polem formou subjektivizace determinované podmínkami konstituce této identity.
V 80.letech pak hovoříme o pluralizaci identity, jako simultání existence mnoha kulturních světů v jednom člověku. V současných podmínkách se tedy individuum identifikuje s několika typy subjektivit, tak že identita je možná pouze jako pluralita, která se stala běžným životním standardem.
Každá identita je tedy sociálním konstruktem, jehož šance na přežití je dána jednak blízkostí aktérů v okolním sociálním prostoru, jednak schopností akumulovat pro svou fortifikaci dostatek moci, uznání či sociálního kapitálu. Taková to plurální identita je pak založena na mnohosti vzájemně se překrývajících vztahů, při čemž netvoří žádnou stálou konfiguraci, ale je v neustálém pohybu, konstrukci a redefinici ve vztahu k jiným identitám, jednotlivcům či skupinám.
Z výše uvedené definice však vychází problém chápání plurální identity mezi stoupenci liberální a komunitaristické koncepce.
Liberální tradice tematizuje vztah identit jako problém konfliktu zájmů a cílů. Klasické liberální teorie pojímají identitu jako univerzální "jáství", přítomné v každém člověku, přičemž tato politicko-morální identita ve jménu spravedlivé rovnosti a práva předchází společnosti a partikulárně-kulturním aspektům se zvláštními dobry .
Naopak komunitarismus odmítá založit svou definici na anonymních silách či principech, které vydávají člověka světu zbavenému smyslu. Komunitaristé kritizují model "nezatíženého jáství" a oproti liberálům staví na tezi, že identitu nelze smysluplně vymezit a popsat beze vztahu k hodnotám a životním cílům.
Na této půdě se také odehrává zásadní spor mezi Rawlsem - zástupcem liberální teze a Sandelem - representantem komunitaristických idejí.
Sandel vychází z Taylorovy teorie o nutnosti mravně situovaného jáství, podle níž individuální a kolektivní identita tvoří vzájemnou konstitutivní souvislost a pouze na jejím základě je možno tvořit normativní závěry o spravedlnosti.
Sandelova kritika pak směřuje hlavně k Rawlsovu "nezakotvenému jáství", které jako takové odporuje morální identitě osob. Rawlsovo jáství totiž existuje před svými cíli, není konstituováno pospolitě a není definováno hodnotami, představami dobra ani pospolitými vazbami, nýbrž volí své cíle a hodnoty podle subjektivních preferencí.
Sandel naproti tomu zdůrazňuje zakotvení jáství v konstitutivních pospolitostech, kde identita jednotlivce je neoddělitelně spojena s identitou kolektivu - je v ní zcela zrušena. Z tohoto pak vyplývá jeho hlavní teze : nemohou existovat žádné subjekty, které by byly zcela bez kontextu, a proto nemůže existovat žádná morálka bez kontextu.
Naproti tomu Rawls vidí hlavní účel své koncepce, tedy přednosti individuálních práv před pospolitým dobrem, v tom jak zajistit svobodu "nezakotveného jáství", aby mohlo libovolně volit svá pojetí dobra. Autonomie zde neznamená nic jiného než svobodnou volbu cílů a dober. Morální principy zde vytváří rámec, v němž subjekty zbavené kontextů, mohou neomezeně volit sama sebe.
Rawlsův pojem "morální osoby", který je určující pro zásady spravedlnosti, se vyznačuje 2 základními schopnostmi :
1. mít představu dobra - tj.vlastního životního plánu
2. smysl pro spravedlnost - tj. uskutečňovat svůj životní plán v souladu s rozumnými zájmy, v spravedlivé struktuře společnosti
Zde je nutné definovat pojem "racionální osoby", jako osoby sledující vlastní zájmy, avšak omezení, jímž podléhá v důsledku počátečního stavu - "závoje nevědění", mají povahu morálně-rozumovou a odpovídají svobodě a rovnosti morálních osob jakožto občanů dobře uspořádané společnosti.
Rawls tedy nakonec rozlišuje mezi dobrem a "tím, co je spravedlivé". Z morálního hlediska jde o otázku dobrého života, zatímco v právním kontextu o otázku správného jednání podle obecně platných norem. Mravní otázky vyžadují odpovědi, které jáství umožňují žít jeho vlastní život způsobem, se kterým může souhlasit a identifikovat se s ním. Pro utváření identity a pro její změny jsou pak ústřední hodnoty životní cíle a pospolité vazby. Zatímco v právním kontextu jsou morální principy omezeny na závaznou obecnou schopnost souhlasu v rámci politické pospolitosti.
Zásady spravedlnosti jsou ospravedlněny tehdy, pokud odpovídají 3 skutečnostem :
1. principu racionality - tj.sociální a politické mocenské vztahy musejí být ospravedlněny dobrými důvody
2. principu konzistence - tj.důvody pro různé nároky si nesmějí odporovat
3. princip neutrality - tj.pojetí dobra držitelů moci nesmí být z etických důvodů nadřazeno pojetí dobra žádného ze spoluobčanů, přičemž etická neutralita spočívá na nestranných morálních principech.
Z tohoto bodu vychází komunitaristická kritika, která zpochybňuje možnost jasného oddělení spravedlnosti a etických koncepcí dobra. Základem této kritiky je vztah osoby, pospolitosti a morálky. Liberalisté pak opravdu připouštějí, že základem liberalismu je určitá koncepce dobrého života. To však nezpochybňuje platnost liberál.principů, neboť liberální stát má pouze zajistit takové společenské uspořádání, které umožní občanům uskutečnit jejich individuální preference a představy o dobrém životě. Není však uvedeno v čem spočívá dobrý život a navíc všechny tyto ideje dobra - idea racionálního životního plánu, společenských základních dober, politických ctností atd. - jsou idejemi politickými a nikoli etickými. Platí zde, že spravedlnost klade meze a dobro ukazuje cíle. Komunitaristická kritika se ale táže : jak je možná existence pospolitosti, v níž neexistuje žádné celospolečenské pojetí dobra, kolem něhož se společnost integruje? V tomto případě se ale nabízí otázka, v čem je komunitaristická teorie lepší, pokud chce z určitých představ o dobrém životě předem učinit představy závazné pro všechny občany.
S tímto souvisí další z aspektů diskuse mezi komunitaristy a liberály - jak se politická pospolitost integruje - pomocí dobra nebo práva?
Zatímco komunitaristé se snaží zodpovědět různými způsoby otázku, jak mnoho společného musí existovat mezi občany, aby mohla fungovat pospolitost, liberalistům je nejenom vyčítáno, že nedokáží toto společné adekvátně definovat, ale navíc to určitým způsobem destruují. Liberální společnost pak trpí ztrátou individuální orientace na společné blaho, což znamená nebezpečí pro zachování demokracie. Komunitaristé také poukazují na to, že z "nezakotveného" jáství se stává "bezmocný" občan a že liberální moderní stát pohlcuje subjekty, k jejichž ochraně kdysi vznikl.
Přestože se liberalisté obrací k ideálům nejvyšších hodnot jako např. rovných práv, hodnot a šancí, sociální kooperace a politické participace ve smyslu připravenosti občanů veřejně ospravedlňovat své argumenty v politických diskusích, komunitaristé považují tyto argumenty a příliš vágní a slabé než aby mohly vysvětlit sociální stabilitu, politickou legitimizaci a státní občanství. Vyžadují silnější model politické participace na základě identifikace občanů s obecným blahem. Občanství musí být chápáno jako členství v kulturně integrované pospolitosti.
Pro MacIntyra - dalšího ze zastánců komunitarismu - je "polis" centrem ctnostného a dobrého života občanů, kteří jsou spojeni svazkem civilního přátelství. Politická pospolitost má v tomto smyslu rodinný charakter. Na své členy klade určité požadavky, které tito na základě své morální identity nemohou odmítnout. Nejvyšší ctností se pak stává patriotismus tj. ručení jednotlivce za pospolitost.
Ztotožnění rodiny a politické pospolitosti je tak dalším typickým prvkem komunitarismu, jež lze nalézt v určité formě i u Sandela a Taylora. Pospolitost je tedy chápána jako mravní celek, ve kterém jsou pospolitost a individuum úzce spojeni - jednotlivci zrušeni.
Pro Taylora je znamením této identity patriotismus. Z jeho teze o silné identifikaci všech občanů s pospolitostí pak vychází i rozšířená představa patriotismu, který se stává více než souhlasem pokud jde o morální principy, ale opírá se o cit a sebeuvědomění etické příslušnosti.
Taylor také rozlišuje "rights-model" a "participatory model" společností. V prvním spočívá aktivita a důstojnost občanů v prosazování jejich práv, ve druhém v kooperativní participaci na záležitostech pospolitosti tzn. na podpoře veřejného blaha.
Tato jeho teorie však může být zpochybněna právě příkladem Kanady, kterou Taylor chápe jako model "participativní" společnosti, neboť Kanada svou historickou a jazykovou rozdílností uvnitř jedné politické pospolitosti naprosto vyvrací tezi o nutnosti silné identifikace na základě společných kulturních hodnot, jako předpokladu politické participace ve společnosti.
Je tedy možno říci, že společná přesvědčení nemusí nutně vycházet ze společných kulturních hodnot, ale že se stávají společnými teprve tehdy pokud jsou skutečně sdílena všemi členy společnosti na základě svobodného přesvědčení. Jednotlivec je tedy schopen realizovat svou autentickou identitu tehdy, pokud se podílí na sociální identitě, jež vyrostla ze společné orientace na rovnost a svobodu.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Donaldnut Donaldnut | E-mail | Web | 20. listopadu 2018 v 18:30 | Reagovat

<a href=http://txdjw.us/what-is-aciphex-prescribed-for/>http://txdjw.us/what-is-aciphex-prescribed-for/</a> BantyKaway

2 KennethUteri KennethUteri | E-mail | Web | 21. listopadu 2018 v 4:20 | Reagovat

<a href=http://bokepku.us/order-cheap-alprazolam-online/>Order Cheap Alprazolam Online</a> BantyKaway

3 JosephInhix JosephInhix | E-mail | Web | 21. listopadu 2018 v 9:58 | Reagovat

<a href=http://ssaa.info/are-you-abusing-adipex/>Are You Abusing Adipex?</a> BantyKaway

4 KevinFlued KevinFlued | E-mail | Web | 21. listopadu 2018 v 14:30 | Reagovat

<a href=http://tsxk.info/can-dogs-safely-take-adderall/>Can Dogs Safely Take Adderall?</a> BantyKaway

5 Michaelmes Michaelmes | E-mail | Web | 21. listopadu 2018 v 19:59 | Reagovat

<a href=http://vctqs.us/any-difference-in-valium-and-valium-cr/>http://vctqs.us/any-difference-in-valium-and-valium-cr/</a> BantyKaway

6 Richarddab Richarddab | E-mail | Web | 22. listopadu 2018 v 0:07 | Reagovat

<a href=http://rsaqe.us/buy-actos-online-overnight/>http://rsaqe.us/buy-actos-online-overnight/</a> BantyKaway

7 Jasonbig Jasonbig | E-mail | Web | 22. listopadu 2018 v 5:13 | Reagovat

<a href=http://ujwwi.us/how-to-use-naprosyn-for-alcohol-withdrawal/>http://ujwwi.us/how-to-use-naprosyn-for-alcohol-withdrawal/</a> BantyKaway

8 Michaelleaky Michaelleaky | E-mail | Web | 22. listopadu 2018 v 12:52 | Reagovat

<a href=http://skbsb.us/how-long-does-alprazolam-stay-in-your-system/>http://skbsb.us/how-long-does-alprazolam-stay-in-your-system/</a> BantyKaway

9 AndrewScome AndrewScome | E-mail | Web | 22. listopadu 2018 v 16:46 | Reagovat

<a href=http://wtczo.us/i-order-fioricet-online/>http://wtczo.us/i-order-fioricet-online/</a> BantyKaway

10 MichealBar MichealBar | E-mail | Web | 22. listopadu 2018 v 17:35 | Reagovat

<a href=http://tddbc.us/whats-your-ambien-dosage/>http://tddbc.us/whats-your-ambien-dosage/</a> BantyKaway

11 Ronaldrax Ronaldrax | E-mail | Web | 24. listopadu 2018 v 13:48 | Reagovat

<a href=http://azfss.us/the-effects-of-diazepam-use/>http://azfss.us/the-effects-of-diazepam-use/</a> BantyKaway

12 Ronaldrax Ronaldrax | E-mail | Web | 24. listopadu 2018 v 15:23 | Reagovat

<a href=http://healthsx.us/alprazolam-dosage-forms/>http://healthsx.us/alprazolam-dosage-forms/</a> BantyKaway

13 Ronaldrax Ronaldrax | E-mail | Web | 24. listopadu 2018 v 18:38 | Reagovat

<a href=http://yiglt.us/and-how-much-phentermine-to-od/>http://yiglt.us/and-how-much-phentermine-to-od/</a> BantyKaway

14 Ronaldrax Ronaldrax | E-mail | Web | 24. listopadu 2018 v 21:53 | Reagovat

<a href=http://9inn.info/what-does-paxil-addiction-look-like/>http://9inn.info/what-does-paxil-addiction-look-like/</a> BantyKaway

15 Ronaldrax Ronaldrax | E-mail | Web | 24. listopadu 2018 v 23:50 | Reagovat

<a href=http://yqcyj.us/struggling-with-an-carisoprodol-addiction/>http://yqcyj.us/struggling-with-an-carisoprodol-addiction/</a> BantyKaway

16 gorimirrax gorimirrax | E-mail | Web | Sobota v 21:20 | Reagovat

<a href=http://allzone.eu/>http://allzone.eu/</a> BantyKaway

17 brianrax brianrax | E-mail | Web | Pondělí v 1:00 | Reagovat

<a href=http://shjto.us>http://shjto.us</a> BantyKaway

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama